Veškeré věci, které nakupujeme či používáme, spotřebují při své výrobě vodu, a často velké množství. Potraviny nejsou žádnou výjimkou. Všechny tak za sebou zanechávají cestu, které říkáme vodní stopa.
A co to ta vodní stopa vlastně je? Ukažme si to na příkladu – na jednom kusu krávy.
Než se kráva dostane do stádia, kdy je možno ji porazit, je třeba se o ni průměrně tři roky starat. Za tuto dobu kráva zkonzumuje přibližně 1,3 tuny zrní, 7,2 tun sena a ostatních krmiv, 24 m3 vody a 7 m3 vody užitkové.
Pokud bychom spotřebu zrní přepočítali na jeden kilogram masa, zjistíme, že je potřeba 6,5 kg zrní a 36 kg krmiva. Pro výrobu takového množství je spotřebováno 15 300 litrů vody (pěstování, zpracování atd.). Můžeme tedy říct, že vodní stopa jednoho kilogramu hovězího masa je cca 15 500 litrů vody. A to není rozhodně málo.
Vodní stopu si tak můžeme představit jako celkovou spotřebu vody, kterou vyžadují jednotlivé fáze přípravy a zpracování, než se potravina dostane do našich rukou.
A jak je to s dalšími potravinami?
| Potravina | Objem vody |
|---|---|
| 125 ml vína | 109 litrů |
| 1 kg cukru | 920 litrů |
| 1 kg rýže | 2497 litrů |
| 1 kg brambor | 287 litrů |
| 1 kg vepřového masa | 5988 litrů |
| 1 kg těstovin | 1849 litrů |
| 125 ml kávy | 132 litrů |
| 1 kg sýra | 3200 litrů |
| 1 kg chleba | 1600 litrů |
| 250 ml piva | 74 litrů |