Při zbytečném plýtvání potravinami neplýtváme pouze prací, penězi a energií, ale také napomáháme oteplování planety. Odpad, který vzniká z vyhozeného jídla totiž vytvoří podle dat FAO (Food and Agriculture Organization spadající pod Organizaci spojených národů) kolem 3,3 gigatun emisí CO2 za rok. Do tohoto čísla je zahrnut i metan, který se tvoří při skládkování.
Jedním ze způsobů, jak toto číslo trochu snížit jsou samotné obaly potravin. V době, kdy se velmi propaguje zerowaste způsob nakupování je to překvapivé, avšak obal je velmi zásadní především při přepravě čerstvých potravin z místa vzniku až do místa prodeje.
Například salátové okurka zabalená v plastu ztratí pouze 1,4 % vody za 14 dní, naopak bez obalu 3,5 % za 3 dny, či maso ve vakuovaném obalu vydrží až 16 dní, nebalené pouze 6 dní.
Samotné obaly pak nesou menší zátěž na životní prostředí než vyhozené jídlo a to tak, že uhlíková stopa vyhozených potravin je až 5x vyšší než uhlíková stopa plastových obalů. Obal vyrobený na kilogram čerstvých potravin průměrně zatíží prostředí o 70 g skleníkových plynů. Pokud by se však toto množství potravin vyhodilo, pak by se do ovzduší uvolnilo 350 g CO2. Jak tedy na to? Pokud chcete omezit obaly a plasty na potravinách, zkuste to u takových, které se nekazí – rýže, těstoviny, luštěniny apod. A pokud u čerstvých potravin víte, že je nejspíš nestihnete spotřebovat, volte raději balenou variantu.
Informace v příspěvku byly čerpány z: udrzitelnyobal.cz